Kudlačena, aneb stále jsme to nevzdali
Před více jak 16 lety začali brontosauři pečovat o Kudlačenu. Za tu dobu se celý prostor proměnil, na louce ubylo vrb a přibylo vzácných druhů. Vše vzniklo z iniciativy jednoho člověka, který v roce 2006 hledal příležitost pro smysluplné setkávání s přáteli, a našel ji v obnovování nespravované horské louky v Beskydech.
Každý den přicházeli na kus řeči staříčkové či stařenky z okolních chalup – Kudlačena zase vypadala jako za jejich mládí.Jan Křivonožka
Zakladatel projektu
Nejdříve dobrovolníci začali vyřezávat náletové dřeviny, následně uspořádali tábor zaměřený na kosení a sušení sena z čtyřhektarové louky. Přestože za roky narazili na řadu slepých uliček, vzešly zde také nové tradice, jakou je červencové beskydské kosení, vznikl dlouhodobý plán obnovy a v loňském roce se podařilo odkoupit první část Kudlačeny.
Za téměř dvě dekády se na louce vystřídal nespočet dobrovolníků, přesto se velká část z nich vrací. Kudlačena tak není jen louka plná vzácných květin, ale i místo, které spojuje lidi a utužuje přátelství. Poslechni si více o tomto příběhu v epizodě Kudlačena se nevzdává našeho podcastu Příběhy nadšení 🎙️
Dává ti smysl, co děláme? Staň se součástí podobných příběhů, zapoj se do naší činnosti nebo Adoptuj Brontosaura a podpoř naši péči o přírodu a památky.