Jak se dá zachránit Riekoles
V roce 1954 si státní plánovači nakreslili přes vesnici Slatinka u Zvolena přehradu. Ta měla zatopit nejen více než 60 domů, ale i 12 km přírodně cenného údolí řeky Slatina. Unikátní říční ekosystém „Riekoles“ je dnes chráněný jako součást sítě Natura 2000. Bez dobrovolníků ze sdružení Slatinka by však, společně s vesnicí, už dávno ležel pod hladinou nepotřebné přehrady.
Stát plánoval přehradu více než 70 let, přičemž velmi přísně omezoval využívání území i samotné vesnice. Přesto se stavba nikdy neuskutečnila – i díky argumentům ochránců přírody ze sdružení Slatinka, kteří desítky let prosazovali méně škodlivá a efektivnější řešení zadržování vody v krajině blízká přírodě. Trpělivě a systematicky připomínkovali dokumenty a plány, psali podněty, účastnili se jednání a odborných setkání. Nakonec stát přípravu škodlivé stavby zastavil v rámci Koncepce vodní politiky, na jejíž tvorbě se podíleli i experti ze sdružení Slatinka.
Dnes v údolí řeky Slatina upoutají pozornost mohutné porosty břehových dřevin. Tvoří je lepkavé olše, mezi nimiž se najdou i několik set let staré jedince. Přírodně cenná je i samotná řeka s pestrou morfologií koryta, střídáním proudících a pomalu tekoucích úseků. Nad meandrujícím tokem s rameny a mokřady se zachovala luční i lesní společenstva. Podobně kombinovaná stanoviště ve středohorských podmínkách jinde ve střední Evropě nenajdeme. K prozkoumání zve naučná stezka Údolím řeky Slatina, o kterou pečují dobrovolníci ze sdružení Slatinka. Ti také pravidelně čistí řeku od naplaveného odpadu, sečou louky a postupně obnovují typickou mozaikovitou strukturu krajiny.
Dobrovolníci ale chrání i kulturní a historické hodnoty vesnice a jejích obyvatel. Sbírají staré fotografie i recepty na tradiční jídla, zaznamenali původní názvy míst i domů v obci. Zmapovali staré odrůdy ovocných stromů – jabloně naroubovali na vypěstované podnože a vysazují je zpět do krajiny. V pronajaté budově bývalé školy pořádají dobrovolnická setkání i environmentální vzdělávání pro děti i veřejnost.
Sdružení Slatinka vede Martina Paulíková, jedna z jeho zakladatelek. Začala v něm dobrovolničit – stejně jako mnoho dalších – už během vysokoškolského studia ekologie. Dnes sdružení slouží jako informační centrum pro dobrovolníky v regionu. Kromě Slatinky rozvíjí aktivity na ochranu přírody také ve městě Zvolen, kde pečuje o přírodně cennou část městského parku Lanice.
V Slatinke som žila od svojho narodenia. Tak, ako moji rodičia, moji starí rodičia, aj ich predkovia – už od založenia dediny pred 700 rokmi. Vynárajú sa spomienky na divoko a slobodne prežité detstvo, na treskúce zimy a snehové záveje, túry na korčuliach po zamrznutej rieke Slatine, kde pod priehľadným ľadom sa hýbali ryby, ale aj na školu so sivou bránou, kde vyučovací proces akoby nepodliehal žiadnym učebným plánom, ani osnovám. Na vôňu jarnej zeme, pučiacich stromov, trilkot vtáčikov na starých jelšiach pri rieke, na brodenie po priezračnej vode v lete, na farebnú jeseň s množstvom nádherných rastlín, cvengot zvonca na hrudi našej kravičky Rohane.Lívia Černušáková
rodačka ze Slatinky
🎙️ Poslechni si o Slatince více v našem podcastu Příběhy nadšení!
📖 Stáhni si také náš booklet s českými a slovenskými příběhy!
Dává ti smysl, co děláme? Adoptuj Brontosaura a podpoř dobrovolnickou péči o přírodu, památky a lidi kolem nás.