Podívej se žábě do očí, a zjistíš, že jste bratři.
Příběh posledních dvou let, kdy Brontosauři v březnu vyrážejí na kouzelné večerní procházky a mohou se podívat do očí migrujícím ropuchám a skokanům, má své kořeny už v devadesátých letech. Dnes už žáby na Žebětínském rybníku putují bezpečně kolem zábran do podchodů pod silnicí, ale tehdy začalo všechno úplně jinak – skupinka dětí z Brontosauřího oddílu 1. Brďo Brno při procházce na hrázi spatřila množství přejetých žab.
Následovaly roky práce: pravidelná setkání dětí a dobrovolníků, přenášení žab přes silnici v kbelících, instalace igelitových zábran a hledání trvalých technických řešení. Pomáhala nejen široká ochranářská komunita, ale i orgány životního prostředí města Brna, Jihomoravského kraje a obce Žebětín, které postupně začaly věřit v úspěch projektu.
Po třiceti letech se díky etapovému budování podchodů a zábran dosáhlo cíle. Zatímco v místě bývalých zahrádek vyrostlo celé sídliště Kamechy, Brďata vyrostla do dospělosti, ale nepřestala se této práci věnovat, protože jakmile se člověk podívá žábě do očí, nemůže jinak.
Kdykoliv potkám v přírodě žábu, vždycky se sám sebe zeptám, co asi v tuto chvíli žabuleny potřebují.
A další příběhy pokračují – v naší zemi je stále mnoho rybníčků, kde žáby volají o pomoc. Můžete jim naslouchat na jaře třeba u Býčí skály v Moravském krasu nebo u rybníka Šmejkalka v Mnichovicích u Prahy.
Podpoř Brontosaura i ty! Zapoj se do adopce!