Obnova kvetoucích strání – Omšenská baba
Omšenská baba je nevysoký kopec (668 m), nacházející se ve Strážovských vrších, pojmenovaný podle obce Omšenie. V roce 1967 zde byla vyhlášena přírodní rezervace o výměře 36 hektarů. Skalnatému kopci nad Omšenskou dolinou v současnosti dominují lesy. V minulosti to však byly holé skály, s dolinami po obou stranách, porostlé mechem. Zalesňování nebo spontánní zarůstání lidé vnímají většinou pozitivně, z pohledu ochrany biodiverzity je však velmi důležité udržovat i různorodá nelesní stanoviště. Staletími tradičního hospodaření zde vznikla velmi pestrá mozaika lesních i nelesních biotopů. Dostatkem životního prostoru tak našli stínomilné i světlomilné organismy. I zdánlivě pusté skalní bralá bez stromů ve skutečnosti hostí druhově bohatá rostlinná společenstva. Pro části odhalených bral jsou typické suché a teplomilné biotopy. Zatížené skalní srázy zase upřednostňují chladnomilnější horská společenstva, přičemž louky a podmáčená prameniska v údolích hostí další společenstva rostlin a živočichů. Dominantou této části Strážovských vrchů je Omšenská baba. Ta je součástí rovnomenného území evropského významu, v němž se vyskytují všechny zmíněné typy bezlesí. Na skalnatých vrcholcích rostou poniklec prostřední a kavyl drsnostéblový, na jeho úpatí nacházíme pramenisko s vlhkomilnými paperníky či bělokvětem mořským.
Na teplomilných loukách Omšenské baby se vyskytuje modráček černoškvrnný. Živnými rostlinami jeho housenek jsou zejména mateřídouška a dobromysl. Jeho život je obklopen zvláštností. Housenky žijí na rostlinách jen prvních pár dní života. Poté sestoupí na zem, odkud je odnesou mravenci do mraveniště a nechají se obsluhovat, jako by byly jejich larvami. Během pobytu v mraveništi se nenápadně živí mravčími larvami a kuklami, přičemž během zimy zde společně s mravenci hibernují. S příchodem léta se zakuklí. Po třech týdnech se vylíhnou a utečou z mraveniště, čímž se celý cyklus začíná znovu. Tento složitý způsob života je jedním z důvodů, proč jsou tito modráčci vzácní a zranitelní. Dále se zde vyskytuje jasoň chochláčkový, jehož housenky požívají listy jedovatých chochlaček, které rostou pouze v mírně zatížených listnatých lesích. Zároveň zde roste popolavec dlouholistý moravský, který patří k našim nejvzácnějším rostlinám. Rádi ho spásají jeleni a daňci, proto je třeba kolem těchto rostlin stavět oplotky. Na loukách také můžeme najít 5 druhů orchidejí.
Dobrovolnická ochranná péče o tyto oblasti spočívá především v odstraňování náletových a nepůvodních dřevin. Aby měly tyto zásahy smysl, je třeba zajistit také jejich následnou údržbu. Nejlepším řešením je obnova pastvy hospodářských zvířat, která má v Omšenské dolině dlouhou tradici. V polovině minulého století přestala být rentabilní a zvířata se z luk a bral přesunula do stájí. Dnes pastva získává nový význam právě v souvislosti se záchranou cenných nelesních biotopů. Pasoucí se zvířata potlačují zmlazení křovin a jejich kopyta vytvářejí v půdě prostor pro uchycení semen vzácných rostlin. Zatímco na skalách se nejlépe uplatňují kozy, lehčeji dostupným loukám prospívá rotační pastva hovězího dobytka.
Louky pod Omšenskou babou pravidelně kosí a hrabou dobrovolníci z BROZu a dalších organizací ve spolupráci s pracovníky CHKO Bílé Karpaty, což má společně s chovem krav za následek zachovanou různorodost druhů na tomto území.
Adoptuj Brontosaura! Podpoříš tím projekty, jako je tento!