Kudlačena, aneb stále jsme to nevzdali

Před více jak 16 lety začali brontosauři pečovat o Kudlačenu. Za tu dobu se celý prostor proměnil, na louce ubylo vrb a přibylo vzácných druhů. Vše vzniklo z iniciativy jednoho člověka, který v roce 2006 hledal příležitost pro smysluplné setkávání s přáteli, a našel ji v obnovování nespravované horské louky v Beskydech.

Každý den přicházeli na kus řeči staříčkové či stařenky z okolních chalup – Kudlačena zase vypadala jako za jejich mládí.
Jan Křivonožka
Zakladatel projektu

Nejdříve dobrovolníci začali vyřezávat náletové dřeviny, následně uspořádali tábor zaměřený na kosení a sušení sena z čtyřhektarové louky. Přestože za roky narazili na řadu slepých uliček, vzešly zde také nové tradice, jakou je červencové beskydské kosení, vznikl dlouhodobý plán obnovy a v loňském roce se podařilo odkoupit první část Kudlačeny.

Za téměř dvě dekády se na louce vystřídal nespočet dobrovolníků, přesto se velká část z nich vrací. Kudlačena tak není jen louka plná vzácných květin, ale i místo, které spojuje lidi a utužuje přátelství. Staň se součástí podobných příběhů a zapoj se do Hnutí Brontosaurus!

Dává ti smysl, co děláme? Podpoř naši péči o přírodu a památky.

🦕 další Příběhy nadšení