Utrejch života

Co na nás čeká

1782. Rok pohromy. Rozbitou cestu k opevněnému městečku Saint-Clair nedaleko Lyonu halí mlha, kterou prosvítají první paprsky slunce. Dříve vyhledávané a živé univerzitní město nyní obývá sotva pár set lidí. Zato na kopci za městem ční řady čerstvých křížů. Město zvolna procitá z morové rány a po cestě přijíždí první několik návštěvníků. V hrabství se šíří báchorky, že mor nepřišel náhodou, že jej bůh seslal, neb zde lidé žili v hříchu a bez pokory. Některé povídačky dokonce mluví i o šarlatánech provozujících ďábelské experimenty v rozsáhlých sklepeních a hradních katakombách. Teď je již po všem. Mnoho lidí se města stále bojí, ale vždy se najdou dobrodruzi, kteří se báchorek nezaleknou. A ani pověsti nezastaví přijíždějící kupce, učence, či prosté lidi, hledající kus země, kde by mohli levně žít. Chátrající domy pomalu získávají nové obyvatele, honosná náměstí ožívají, na univerzitě se opět bádá.