Prázdniny s Brontosaurem skončily. Jak na ně vzpomínají jejich účastníci?

Na 50 možností, jak si užít léto trochu jinak, nabídly letošní Prázdniny s Brontosaurem. Stovky mladých lidí od 15 do 26 let kosily louky, opravovaly hrady, pomáhaly v zahraničí a na dalších místech, která to potřebují. Připravili jsme i tábory pro děti a jejich rodiče. Přinášíme vzpomínky samotných účastníků.

 

Běžný brontosauří tábor chystají organizátoři několik měsíců. Účastníkům pak uteče za jeden až dva zážitky nabité týdny. I přesto zůstává dostatek času odvést kus práce a navázat přátelství, která často vydrží mnoho let.

To dosvědčuje hrad Lukov, kde pořádáme tábory od roku 1983. Třicetileté výročí si v půlce září připomeneme na potáborovém setkání, kam přijíždí účastníci všech táborů.

Jak se vám líbily naše letní akce? Rozhodněte v anketě >

 

Příběhy těch, kteří vyrazili s námi: Ekokoko, Malé Česko za DunajemCestičky

 

Pracovně-prožitkové Ekokoko: Po práci legraci

Na první léto s Brontosaurem nezapomene Marek Malý, který vyrazil kosit podmáčenou louku do CHKO Kokořínsko. „Když jsem se na Ekokoko přihlášoval, vyvstala mi na mysl jedna rýpavá otázka - jestli to nebude až moc velký stereotyp, každý den chodit kosit louku. Abych pravdu řekl, stereotyp to nebyl ani náhodou, ať už myslím kosení louky, volný čas, nebo jiné aktivity. Dobrá nálada nikomu nechyběla a legrace byla skoro pořád,“ popisuje Marek.

Ekokoko5

S ostatními účastníky se po příjezdu nejdříve vydali na krátký vandr, který byl součástí programu. „Naše skupinka cestovatelů se vydala oklikou přes jeskyně a skály, v nichž jsme přespali a druhý den jsme došli kolem hradu Kokořína až k terénní stanici, kde nás čekali pořadatelé.“ Tam potkali zbylé dvě skupinky. „Jako obvykle bylo pro mě problémem zapamatovat si všechna jména, ale díky skvělému kolektivu jsem to zvládl rychleji než na jiných táborech, kde jsem byl. Když už jsem u porovnávání s jinými tábory, Ekokoko začalo velmi netradičně a bylo i jakýmsi svým duchem výjimečné. Ze začátku jsem měl podivný pocit, protože jsem byl jeden z nejmladších účastníků, ale ten pocit postupem času nahradil pocit kamarádství. Navíc se ukázalo, že to nebyl jenom pocit,“ říká.

Vedle přímé pomoci přírodě, v tomto případě kosení a vynášení rákosu z louky, nechyběl pestrý program. „Hry pořadatelé doplňovali aktivitami, které jsem neznal. Překvapilo mě, že byly poučné, naučné a někdy prostě jen učné. Sledovali jsme filmy a prezentace o fosilních palivech, o biopalivech, vegetariánské stravě, ekologické architektuře nebo o právech zvířat a původu různých výrobků, které považujeme za předměty denní potřeby, a diskutovali o tom.

Abych to shrnul, Ekokoko nebylo pouze další obyčejný tábor, byl to tábor, ze kterého jsem si odnesl (a doufám, že i ostatní) dobrý pocit, nové zkušenosti a také partu nových kamarádů. Udělal tak dobrý dojem, že chci jet i příště,“ dodává Marek.

 

S Brontosaurem do světa: U krajanů v Srbsku

Rozvoj zažívají naše zahraniční aktivity. Kromě výstavby školního internátu v indickém Ladhaku a značkování turistických tras na Ukrajině podporujeme komunity českých krajanů v Rumunsku a od letoška také v srbské obci Češko Selo – nejmenší české vesnici na světe. Na tamní tábor „Malé Česko za Dunajem“ vyjel Petr Hájek.

Srbsko2013

„Když se do Srbska dostanete, nepřekvapí vás prvně ani architektura, ani krajina, ani počasí, ale lidé. Myslím teď obyvatele malé české vesnice, v níž jsme celých deset dní bydleli a také pomáhali s některými pracemi,“ popisuje první zážitky Petr. Na tábor do srbského Banátu s ním přijelo dalších 19 účastníků. Jejich cílem bylo zmapovat tamní zajímavosti, vytvořit pro budoucí návštěvníky web a podpořit tak v chudém regionu rozvoj šetrného turismu.

„Byť lidé vychází z chudších poměrů, než vládnou u nás, jsou daleko pohostinnější. Našince to zaskočí. V srbském Banátu je poměrně silná komunita Čechů, která se sdružuje, udržuje některé tradice, hraje české divadlo, na které chodí také Srbové, i když mu třeba nerozumí. Komunita ale slábne a mísí se s domorodci. Někteří proto už ani česky nemluví, proto je potřeba udržovat český živel,“ vysvětluje Petr důvody, proč je důležité, aby na místo přijížděli mladí Češi.

„Mít možnost to všecko vidět a zažít je největší krásou tohoto brontosauřího projektu. Pokud Brontosaurus jenom trošku pomůže, pokud přiveze jenom trošičku češství navíc a třeba taky opraví i plot a dveře, bude to vždycky lepší než nic,“ uzavírá.

 

Prožitkově-vzdělávací Cestičky: Brána mezi organizátory i k sobě

Tábor dává mladým lidem možnost získat potřebné teoretické i praktické zkušenosti pro organizování volnočasových aktivit pro děti a mládež. Zároveň jde o akci s velmi intenzivním zážitkovým programem zaměřeným na sebepoznání. O svých zážitcích z Cestiček hovoří Šárka Látalová.

„Před odjezdem jsem slyšela, že prý Cestičky dokážou změnit život. Taková hloupost. Odjela jsem, zažila jsem, jsem zpět. Je to už víc než měsíc a já se pořád nemůžu zbavit pocitu, že se mi stýská. Cestičky vám život nezmění. To za vás nikdo neudělá. Během těch zážitky nabitých dní uprostřed lesů se vám ale může změnit pohled na svět. Tak jako mně,“ vypráví Šárka. Díky kurzu si uvědomila, co v životě chce a hlavně, co nechce.

Cesticky1

„Není nic horšího, než sedět na zadku a čekat, že budete šťastní. Na akci jsem přijela tak trochu jako outsider. Aspoň jsem si to myslela. Lidé tam mi ale ukázali, že i když při běhu vypadáte jako umírající hroch, dokážou ve vás najít člověka, který si zaslouží jejich úsměv, přízeň a uznání,“ popisuje. K sebepoznání jí pomohl propracovaný program plný fyzických i duchovních aktivit.

„Dokud si nesáhnete na dno, nikdy se pořádně nepoznáte. Otevřete se cizím lidem a pak si uvědomíte, že se otvíráte sami sobě. Naučíte se radovat z maličkostí a věřit někomu, koho neznáte. Prožíváte, přemýšlíte, sdílíte. Jde to do hloubky, zažere se vám to do morku kostí. Jestli se tomu oddáte, pocítíte to v každém nadechnutí. Budete se smát, plakat a milovat život, jaký je. Jsou chvíle a lidé, o kterých víte, že na ně nikdy nezapomenete a já si díky nim ponesu kus Cestiček pořád s sebou. Stačilo jen vykročit….“

 

Líbí se vám práce Hnutí Brontosaurus? Podpořte ji!

Sdílet na signálech

Nejbližší akce

  • Víkendovky
  • Kluby